To nám takhle před dvěma týdny ve škole oznámili, že v pondělí nebudou hodiny, ale politicko-kulturní akce pro všechny studenty školy. A letos poprvé máme to štěstí, že se toho účastní i studenti jazykového kurzu. 🙂 Podrobnosti nám nikdo nesdělil, tak jsme mohli jen hádat, co se bude dít.
Ráno už při šplhání schodů se všude rojili studenti, poprvé se dalo v campusu koupit nějaké jídlo, protože postavili stánky s jídlem, a v jednotlivých rozích vnitřního náměstí bylo několik podií. Jedno s koncertem, další pro projevy a diskuze se studenty a poslední s plátnem, na kterém běhala reklama na aplikaci spojenou s embargem (ale asi se tam dělo i něco jiného). Všude byly televizní kamery, vlajky a spousta studentů.
Všude kolem se rozdávaly samolepky s nápisem”Yo voto vs bloqueo” (hlasuji proti embargu), takže jsme pochopili, že se jedná o nějakou studentskou manifestaci proti embargu. Ale organizovanou asi školou něbo spíš ještě někde výš, protože studenty v campusu držela hlavně wifi zdarma (nebylo třeba žádných kartiček a nemuselo se nic platit), skvělá hudba a dostupné jídlo. Úplně všichni měli zabořenou hlavu do svých telefonů a dost mě překvapilo, že v podstatě všichni měli smartphone nebo tablet a na sobě dost často značkové oblečení. To nebylo něco, co bych tady úplně očekávala. Ale proud zboží od známých v zahraničí asi bude opravdu hodně silný a jak se říká, tak tady úplně každá rodina má někoho za floridskou louží (a rodinou se myslí širší pojetí, které zahrnuje třeba i sousedy). 🙂
My jsme se samozřejmě všichni taky hned připojili na internet a korzovali po campusu, protože instrukce, že se v 10:00 sejdeme v jednom rohu a celá třída budeme poslouchat projev, úplně nevyšla, v daný čas jsme tam byli asi 3 a vyučující se neobjevila… tak jsme nikdo pořádně nevěděli, co dál. Projevu bohužel nebylo moc rozumět – z části proto, že prostě neumíme španělsky, a z části proto, že ozvučení nebylo ideální. Po projevech začal koncert, který byl fantastický. Zpívaly se latiskoamerické písničky, ale také několik amerických hitů a teda ti zpěváci byli vynikající.
No a ve 12:00 už se nedělo nic moc nového, tak jsem si koupila velké balení sušenek (pravé kubánské, prodávají na libry a balení je prostě zavázaná igelitka) a jela domů. Večer jsme k tomu pak viděli reportáž v kubánské televizi v hlavních zprávách, ale nic zásadního jsme se nedozvěděli.
O týden později byla jako každý rok předložena nezávazná rezoluce v OSN odsuzujcí americké embargo vůči Kubě a letos poprvé po 25 letech USA a Izrael jako jediné státy nehlasovaly proti rezoluci, ale zdržely se hlasování. Je to malý posun, ale je to posun. Ale trochu pochybuji, že tomu naše univerzitní manifestace a hlavy studentů zabořené ve smartphonech nějak pomohly.
V detailu několik fotek a v týdnu přidáme i video z koncertu.
